Musíme připustit, že božská hostina mozku byla
a stále ještě je slavností s pokrmy, jejichž složení nám uniká……
MacDonald Critchley
Vývojová dysfázie (dále jen VD) neboli specificky narušený vývoj řeči je v laické veřejnosti často zaměňována za prostý opožděný vývoj řeči, nebo za dyslálii, protože svým způsobem mají některé podobné příznaky. V případě vývojové dysfázie se však jedná o narušení hloubkových struktur jazyka jako lingvistického systému v rámci centrálních mozkových struktur. Porucha má různé stupně. Příčiny vzniku nejsou zcela známé. Porucha se však častěji vyskytuje u chlapců.
Příznaky
- postižení všech jazykových rovin / viz. kapitola Řeč a jazyk
- porucha krátkodobé verbálně akustické – slovně sluchové paměti. Děti velmi špatně opakují slyšené, mají „slabou“ fonologickou smyčku (část mozku, která zodpovídá za zpracování fonologických a zvukových informací, tzv. „vnitřní řeč“, „vnitřní opakování“), tím je ztížen proces osvojování řeči přirozenou nápodobou. Sluchové vnímání je narušeno obecně. Děti špatně rozlišují hlásky, obtížně vnímaní slovní melodii a rytmus.
- problémy s osvojováním artikulace hlásek, přetrvávající dyslálie různého stupně. Nedaří se vyvozování hlásek, dětí trpí výraznou nevyzrálostí orálně motorického pohybového subsystému, mají verbální dyspraxii tzn. že komolí slova, nebo orální dyspraxii, tzn. že nezvládají artikulační pohyby a přechody mezi nimi, mohou např. vyslovit izolovanou hlásku, ale už se jim nedaří ji spojit do slabiky – u dítěte s VD se proto zpočátku vůbec neprovádí korekce artikulace, protože opakovaný neúspěch přináší těžkou frustraci. V případě VD tedy neplatí to, že výslovnost lze opakovaným zkoušením „nacvičit“ jako v případě klasické dyslálie.
- poruchy časoprostorové orientace. Časové vnímání je nutné pro integrovaný rozvoj mozkových funkcí, ke který patří i řeč, proto je u dětí s VD velmi vhodné používat vizualizace týdenního režimu.
- poruchy optické diferenciace, rozlišování figury a pozadí, podobnosti tvarů
- narušení hrubé i jemné motoriky / grafomotoriky. Časté jsou vývojové dysfunkce vestibulárního (rovnovážného) aparátu, děti s VD mohou působit „nemotorněji“, hůře zvládají těžší koordinační činnosti, jako např. chůze do schodů, odrážení na koloběžce, nebo jízdu na kole. Mají problém s uvědoměním tělového schématu, které se projevuje v problému nakreslit postavu. Kresba dělá problém obecně a má své typické znaky.
Porucha má různé stupně. V těžkých případech dítě nevysloví ani izolovaná slova, nespojuje slova. V lehčích případech mají děti problémy s osvojením gramatických pravidel, nebo v syntaxe – větné skladbě, nebo s vyjádřením dějové posloupnosti.
Diagnostika
Dítě by mělo být vyšetřeno klinický logopedem nejpozději ve 4 letech. V optimálním případě by mělo být sledováno již po 3 roce. Diferenciální diagnostika by měla probíhat ve spolupráci s foniatrem a klinickým psychologem, eventuelně dětským neurologem.
Dítě by mělo být vyšetřeno klinický logopedem nejpozději ve 4 letech. V optimálním případě by mělo být sledováno již po 3 roce. Diferenciální diagnostika by měla probíhat ve spolupráci s foniatrem a klinickým psychologem, eventuelně dětským neurologem.
- Klinický psycholog vyšetří aktuální rozumovou úroveň dítěte. Zjišťuje, zda je intelekt rozložen rovnoměrně, nebo v neprospěch verbálních složek IQ. Verbální IQ se projevuje jazykovým citem, používáním vhodných slov, chápáním významu slov a uměním rozlišit rozdíly ve významech slov. Děti s VD většinou mají nerovnoměrné rozložení v neprospěch „verbálních složek“. Psycholog také pomáhá stanovit míru výkonové zátěže, která je u každého dítěte individuální.
- Foniatr, specialista ORL, se zkušenostmi z oblasti dětských vývojových poruch, který objektivně vyloučí vadu sluchu a dalšími speciálními vyšetřeními přispívá k určení diagnozy VD.
- Vyšetření dětským neurologem doporučuji v některých případech, kdy je zjevná celková organická nevyzrálost.
Terapie
Složitější narušení komunikační schopnosti znamená i složitější terapeutický proces. Terapie je většinou dlouhodobá. Spočívá v komplexní stimulaci všech jazykových rovin, v systematickém rozvoji sluchového vnímání a všech oslabených oblastí. Rodina dítětě musí být dobře informována o složitosti problematiky. Musí mít reálná očekávání od terapie, obrnit se trpělivostí a počítat s nutností pravidelného domácího cvičení dle instruktáže logopeda. Děti s VD často mívají odklad školní docházky. Po nástupu školní docházky se u nich mohou objevit potíže s osvojováním čtené a psané formy jazyka. Dalo by se říci, že dysfázie pak přetrvává v podobě „dys“ poruch různého stupně / dyslexie a dysgrafie. Tyto projevy nejsou pravidlem, ale jsou časté. V těchto případech se kontaktuji s vyučujícím, protože tyto potíže by měly být zohledněny při vyučovacím procesu.
Složitější narušení komunikační schopnosti znamená i složitější terapeutický proces. Terapie je většinou dlouhodobá. Spočívá v komplexní stimulaci všech jazykových rovin, v systematickém rozvoji sluchového vnímání a všech oslabených oblastí. Rodina dítětě musí být dobře informována o složitosti problematiky. Musí mít reálná očekávání od terapie, obrnit se trpělivostí a počítat s nutností pravidelného domácího cvičení dle instruktáže logopeda. Děti s VD často mívají odklad školní docházky. Po nástupu školní docházky se u nich mohou objevit potíže s osvojováním čtené a psané formy jazyka. Dalo by se říci, že dysfázie pak přetrvává v podobě „dys“ poruch různého stupně / dyslexie a dysgrafie. Tyto projevy nejsou pravidlem, ale jsou časté. V těchto případech se kontaktuji s vyučujícím, protože tyto potíže by měly být zohledněny při vyučovacím procesu.
