Ač zranitelná,
je řeč dítěte rovněž vysoce pružná schopnost…
MacDonald Critchley
Opožděný vývoj řeči je hlavním příznakem neurovývojových řečových poruch. Děti začínají mluvit později, mají menší slovní zásobu, nebo používají jen některé slovní druhy. Zpoždění řečového vývoje často doprovází:
- poruchy sluchu a jiné smyslové vady
- neurovývojové poruchy typu vývojové dysfázie
- autismus
- rozštěpové vady
- celkové zpoždění psychomotorického vývoje
Do 1 roku má dítě období „fyziologické nemluvnosti“ a do 3 let může mít období “prodloužené fyziologické nemluvnosti / za předpokladu, že dobře slyší a nemá jiné onemocnění CNS. Věk 3 let je však hraniční doba, kdy je nutné stav konzultovat s odborným logopedem. Rozhodně není vhodné pouze čekat „až se dítě rozmluví“.
Diagnostika
Vzhledem k tomu, že opožděný vývoj řeči může být doprovodným příznakem různých vývojových poruch, provádíme důslendě komplexní logopedické vyšetření a další diferenciální diagnostiku, k níž mnohdy potřebujeme spolupráci s dalšími odborníky:
Vzhledem k tomu, že opožděný vývoj řeči může být doprovodným příznakem různých vývojových poruch, provádíme důslendě komplexní logopedické vyšetření a další diferenciální diagnostiku, k níž mnohdy potřebujeme spolupráci s dalšími odborníky:
- S klinickým, nebo poradenským psychologem. Potřebujeme znát úroveň rozumových schopností dítěte rozložení složek intelektu. Psycholog zjišťuje, zda je intelekt rozložen rovnoměrně, nebo v neprospěch verbálních složek IQ. Verbální IQ se projevuje jazykovým citem, používáním vhodných slov, chápáním významu slov a uměním rozlišit rozdíly ve významech slov. Psycholog napomáhá stanovit míru výkonové zátěže, která je u každého dítěte individuální.
- S lékařem ORL, nebo foniatrem k vyloučení vady sluchu. Lehčí poruchy sluchu nemusí okolí pozorovat, ale na vývoji řeči se projeví.
- S dětským neurologem, protože u většiny dětí sledujeme celkovou nevyzrálost centrálního nervového systému.
Co dělat při opožděném vývoji řeči.
V některých případech není nutné zahájit pravidelné docházení na logopedii ihned. Mnohdy stačí instruktáž rodičů o vhodné stimulaci, doporučení vhodných didaktických pomůcek a metodických materiálů, logopedických stránek nabízejících materiály pro rozvoj řeči (www.logošík.cz, www.logopediesusmevem.cz). Dítě může být pak objednáno ke kontrolnímu vyšetření s odstupem 3 – 6 měsíců. V jiných případech začínáme pravidelná setkání a modelové logopedické terapie a učíme rodiče, jak dítě hrovou formou rozvíjet v rámci domácího prostředí. Citlivou a systematickou stimulací zejména v rovině lexikálně – sémantické a morfologicko – syntaktické a jen sekundárně a postupně v rovině foneticko – fonologické (viz.kapitola Jazyk a řeč), se většinou stav zlepšuje. Děti s OVŘ bývají ale v logopedické péči spíše déle, protože u nich často přetrvává problém s výslovností hlásek. Další řečový vývoj pak ovlivňuje přesnější typ neurovývojové poruchy, který se průběžně profiluje a vyplývá také z diferenciální diagnostiky.
V některých případech není nutné zahájit pravidelné docházení na logopedii ihned. Mnohdy stačí instruktáž rodičů o vhodné stimulaci, doporučení vhodných didaktických pomůcek a metodických materiálů, logopedických stránek nabízejících materiály pro rozvoj řeči (www.logošík.cz, www.logopediesusmevem.cz). Dítě může být pak objednáno ke kontrolnímu vyšetření s odstupem 3 – 6 měsíců. V jiných případech začínáme pravidelná setkání a modelové logopedické terapie a učíme rodiče, jak dítě hrovou formou rozvíjet v rámci domácího prostředí. Citlivou a systematickou stimulací zejména v rovině lexikálně – sémantické a morfologicko – syntaktické a jen sekundárně a postupně v rovině foneticko – fonologické (viz.kapitola Jazyk a řeč), se většinou stav zlepšuje. Děti s OVŘ bývají ale v logopedické péči spíše déle, protože u nich často přetrvává problém s výslovností hlásek. Další řečový vývoj pak ovlivňuje přesnější typ neurovývojové poruchy, který se průběžně profiluje a vyplývá také z diferenciální diagnostiky.
