Nejste si jisti, zda Vaše dítě správně vyslovuje všechny hlásky? Nebo mluví ve větách, ale jde mu špatně rozumět? Do určitého věku dítě MŮŽE některé hlásky vynechávat, nebo nahrazovat jinou hláskou (tzv. vývojové fonologické poruchy, nebo opožděný fonologický vývoj). NEMĚLO by ale tvořit hlásky na nesprávném místě, nebo nesprávným způsobem (tzv. artikulační poruchy), to není správné v žádném věku. Vývoj artikulace má svou fyziologickou posloupnost. Je závislý na širším vývojovém kontextu dítěte (motorika, sluch, pozornost) a dalších faktorech (zuby, tvar patra,  velikost krční a nosní mandle).  S rozlišením, co ještě je a co už není vývojová norma, Vám může pomoci tabulka vývoje výslovnosti hlásek:

„CO KDY SPRÁVNĚ VYSLOVOVAT“

 Do 1 roku: M B P A E I O U D T N J

Do 2,5 – 3 let: K G H CH V F OU AU

Do 3,5 – 4 let: L  Bě  Pě  Mě Vě

Kolem 4,5 – 5 let: Ň Ď Ť, vyvíjí se Č Š Ž, CSZ

Kolem 5 let: RŘ

Do 6,5 let:  ustalují sykavkové diferenciace – kombinace ČŠŽ a CSZ

Co z toho plyne?  Tak např. ve třech letech dítě ještě může „neměkčit“ a místo „děti“ vyslovovat „deti“, ale nemělo by „Kubovi“ říkat „Tubo“.  Ve čtyřech letech dítě např. může zaměňovat CSZ a čšž, ale nesmí při výslovnosti předsouvat jazyk mezi zuby, lidově „šlapat si na jazyk“.  5ti leté dítě už musí vyslovovat hlásku L, ale nemusí vyslovovat RŘ, může „krávě“ říkat „tláva“ a „řepě říkat „zepa, nebo žepa“, ale nesmí RŘ tvořit velárně, lidově „ráčkovat“ apod. A pokud si stále nejste jistí, obraťte se na nás 🙂 Konzultujte lépe dříve, než-li později. Platí obecné pravidlo, že vždy je lépe hlásku vyvodit, nebo podpořit její spontánní vyvození, než „přecvičovat“ špatně tvořenou hlásku. A také pozor! Problém s výslovností může být také projevem jiné řečové poruchy – vývojové dysfázie, nebo vývojové verbální dyspraxie – často v případech, kdy dítě nevyslovuje více hlásek. 
————————————-
Pro zvídavé:
Věděli jste, jak moc souvisí vývoj hrubé motoriky a vývoj výslovnosti? A to jak dítě v raném věku „papá“ s vývojem výslovnosti? Artikulační motorika – tzn. jemné pohyby pro výslovnost jednotlivých hlásek, tvoří samostatný pohybový subsystém – orálně motorický pohybový subsystém – ten tvoří čelistní kloub, patro, zuby, jazyk a rty. Napadá Vás něco? Ano! Stejnými orgány, kterými „jíme“ – zpracováváme potravu, těmi i „mluvíme“ – artikulujeme.  Pokud Vaše dítě mělo nějaký problém s raným příjmem potravy, s kojením, nebo přechodem na tuhou stravu, nebo mělo zpožděné mezníky pohybového vývoje, později sedělo, chodilo, nebo nelezlo, sledujte obzvlášť pozorně vývoj jeho výslovnosti.
Pro ještě zvídavější:
Rozklikněte si obrázek propojení motoriky „tělíčka a pusinky“
Propojení hrubé motoriky a motoriky orofaciální
Související odkazy: