A jazyk můj na patro přilne
a hrdlo neslouží…

 

Dysfágie neboli porucha polykání se projevuje od bolestivosti při polykání tzv. odynofágii až po úplnou neschopnost polykání tzv. afágii. Může spočívat v poruše polykání slin, tekutin, nebo tuhé stravy různé konzistence /Tedla 2009/.  Dysfágie je často spojena s poruchami řeči a hlasu. Poruchy polykání se vyskytují u dětí i dospělých pacientů. Diagnostika i terapie vyžaduje interdisciplinární přístup a spolupráci s lékaři ORL a foniatry, neurology, radiology, nutričními specialisty, fyzioterapy atd. Jedná se o vážnou oblast komunikačních poruch, protože v těžkých případech dysfágie způsobuje izolaci nemocného a má vážný dopad na jeho fyzický i duševní život.

Příčiny vzniku
Nejčastější příčinou jsou zánětlivá, neurologická a onkologická onemocnění v oblasti hlavy a hrdla /Kaulfussová 2003/. Dále se poruchy polykání vyskytují např.:

  • při těžkých formách dětské mozkové obrny
  • po cévních mozkových příhodách
  • při poruchách inervace hrtanu
  • po operacích hrtanu
  • při neurodegenerativních onemocněních (Alzheimerova choroba, Parkinsonova a Huntingtonova choroba, Amyotrofická laterální  skleroza)

 

Diagnostika
Je interdisciplinární záležitostí. Z logopedického hlediska je nutné rozlišit dysfágii, dysartrii a afázii. Tato diferenciální diagnostika se vždy opírá o výsledky různých lékařských vyšetření /elektromyografie, endoskopie, videofluoroskopie, ultrasonografie atd.
Terapie
Terapie se odvíjí od klinického nálezu. Terapeutické postupy spočívají např.:

  • ve změně držení těla, nebo změně strategie polykání 
  • ve změně konzistence potravy, kdy je nutná spolupráce nutričního specialisty, který napomáhá s volbou správného druhu potravy 
  • cvičení a stimulaci orofaciální oblasti a zlepšení pohyblivosti měkkého patra 
  • chirurgická léčba je možná u menšího počtu pacientů, zákroky mají spíše zmírnit vzniklé potíže, nebo zabránit dalším komplikacím. Vážnou komplikací jsou aspirace – vdechnutní potravy, s následným infekčním onemocněním plic – aspirační pneumonií. 

Efektivita terapie závisí na typu onemocnění, příčině vzniku, věku pacienta a dalších faktorech. Poruchy polykání mohou být přechodného rázu. V těžkých případech však dysfágie významně ovlivňuje život pacienta i jeho rodiny. Pacienti se dostávají do izolace a mohou trpět duševně. Tento aspekt logoped musí zohledňovat při terapii, věnovat pacientovi i jeho rodině psychickou podporu, působit motivačně a všemi možnými prostředky přispívat ke zlepšení kvality života pacienta a jeho rodinného zázemí.